Přihlášení se k heyfomo
Netflixovská guilty pleasure Ginny & Georgia v nové sérii ukázala, že není jen absurdní teen seriál
Seriálové teen drama Ginny & Georgia přišlo na Netflix v únoru 2021 a okamžitě obsadilo první příčky sledovanosti. Začátkem června vyšla třetí série a ačkoliv má seriál nálepku „guilty pleasure“ bez větší přidané hodnoty a s kapkou trapnosti, jedno se mu musí nechat - ukazuje témata duševního zdraví víc než dobře.
TW: Článek obsahuje zmínky o sebepoškozování. Pokud je ti téma nepříjemné, zvaž, zda-li budeš číst dál.
Seriál z prostředí menšího městečka Wellsbury v americkém Massachusetts se od začátku snaží věnovat tématům lásky, dospívajících, duševního zdraví, rasismu, sexuality, traumat a komplikovaného vztahu matky a dcery. Po první sérií si seriál v roce 2021 vysloužil nálepku teen drama s absurdním příběhem a některé scény byly až bolavě trapné.
Postavy zpočátku neměly hloubku a jejich příběhy proto nemohly být dostatečně uvěřitelné. S přibývajícími díly se však věci změnily a seriál se v hodnocení diváctva na IMDB dokázal vyšvihnout téměř na úroveň podobných teen dramat jako Never Have I Ever (2020 - 2023) nebo dokonce překonal starší a oblíbené 13 Reasons Why (2017 - 2020). S třetí sérií se stal seriál nejsledovanějším titulem na Netflixu v prvním červnovém týdnu, kdy ho v prvních čtyřech dnech od premiéry vidělo více než 17 a půl milionů diváků a divaček.
A ačkoliv i poslední série obsahuje několik cringe momentů, při kterých by člověk raději posunul díl o pár minut dál, ve zpracování postav i jejich potíží s duševním zdravím se seriál opravdu posunul.
I Georgia je člověk
Nerealistická, chaotická a afektovaná postava Ginnyiny matky Georgie (Brianne Howey) dostává prostor ukázat zranitelnější stránku skrze prožívaný strach a nejistotu po jejím dramatickém zatčení v závěru druhé série, po kterém je nejprve ve vazbě a později v domácím vězení. Poprvé v životě je bez svých dětí, které mají v pozdější části série v péči biologičtí otcové, a o samotě čelí reálné hrozbě, že o ně může nadobro přijít.
Sebepoškozování jako nekončící boj
Jednou z dějových linek druhé série bylo sebepoškozování hlavní (a často otravné) teen postavy Ginny (Antonia Gentry). Ta se jím snažila vyrovnávat s prožitými traumaty z dětství i stresem ze současného života.
Ginny vyhledala odbornou pomoc a na terapiích se jí akutní sebepoškozování podařilo z části překonat, nicméně v nové sérii seriál realisticky ukazuje, jak lehké je vracet se ke „starým návykům“. Několikrát vidíme Ginny, která při vypjatých a velmi stresujících situacích sahá po zapalovači, kterým se dříve zraňovala. Její terapeutka později správně připomíná, že i relaps (tedy nechtěný návrat k původnímu chování) je součástí cesty k uzdravení.
Realistické zpracování deprese
Nejsilnější dějovou linkou letošní série je však bezpochyby Marcusův boj s depresemi. Jeho příběh navazuje na předchozí epizody, ve kterých Marcus (Felix Mallard) postupně odhaluje své nitro a ukazuje, jak snadné je skrývat psychické potíže nejen před okolním světem, ale i před svými nejbližšími.
„Navenek vypadáš pořád stejně. Usmívat se a stále něco předstírat je dřina a uvnitř je to úplně jinak. Začneš se nenávidět. Jsi sám, neuvěřitelně sám.“
Marcusův psychický stav je v nové sérii čím dál horší. I přes snahy rodiny a blízkých propadá ve škole, nejeví zájem o své dosud oblíbené koníčky a prožívaná těžká deprese má destruktivní dopad na jeho vztahy. Seriál skvěle zobrazuje zoufalství, které prožívá nejen trápící se osoba, ale i jeho nejbližší - Marcus odmítá pomoc blízkých, především sestry Maxine (Sara Waisglass), která se dozvídá víc o jeho potížích, chce být dobrá sestra a řeší situaci s rodiči, což Marcus považuje za zradu.
Seriál dobře vystihuje i počáteční popírání závažnosti Marcusova stavu jeho rodiči, kteří ne, že by ho pochopit nechtěli nebo měli o situaci nezájem, ale protože přijetí synovy bolesti je i pro ně samotné zraňující.
Marcus řeší svůj duševní stav po svém a ze dna se snaží dostat pomocí alkoholu, který jeho depresi naopak prohlubuje a izoluje ho o samotě ve svém pokoji. V závěru posledního dílu série se objevuje neskutečně silná a emotivní scéna odehrávající se mezi opilým Marcusem, jeho rodiči a sestrou, při které se Marcus hroutí a ukazuje hluboko ukrytou bolest, kterou lidé s těžkými depresemi prožívají, svým nejbližším. Série končí Marcusovou hospitalizací v léčebném zařízení.
Max a její neviditelné trápení
V závěru třetí série vidíme také zoufalou Max, jejíž vztahy s některými blízkými jsou v troskách a která je pochopitelně zastíněna potíži nemocného dvojčete Marcuse. I přes veškerou snahu mu není schopná pomoci.
„Pronikli jsme hlouběji do Marcusovy deprese, ale také jde vidět Maxiin coping mechanism v náročných situacích, kdy se snaží prozářit každou místnost, do které přijde. Zatímco Marcusův coping mechanism vyrovnávání se se stresem je o tom, že se uzavře, Max se naopak otevírá."
Max prochází osobní krizí, má pocit, že lidé, které miluje, ji nemilují nazpět, což ji vede k pochybnostem o sobě samé a své identitě. I přesto, že navenek působí energicky a pozitivně, uvnitř skrývá hluboké pochybnosti a bolest.
Abby a bulimie
Abby (Katie Douglas) dlouhodobě bojuje se sebepřijetím a vlastní body image. To se v nové sérii začíná zlepšovat, i přesto však vidíme, jak těžké je dostat se z poruchy příjmu potravy. Postava se potýká s rozvodem rodičů, složitým vztahem s matkou a novou přítelkyní svého otce. Stresové situace Abby řeší zvracením a sebe sama balamutí pocitem, že má věci pod kontrolou.
Čtvrtá řada seriálu je potvrzená, slibuje velké zvraty a podle některých zpráv bychom se jí mohli dočkat už v roce 2026.
Zdroje: Netflix, Elle, Cosmopolitan